Je lepší důvěřovat voleným zástupcům než jednotlivcům, kteří nejsou demokraticky legitimizováni volbami?

Kolik sebekontroly a sebeorganizace nám lze svěřit?

Kdo rozhoduje o tom, co dělat v konkrétní situaci?

Chci se cítit sociálně bezpečně, nebo je to iluzorní a jsou to všichni proti všem a Bůh proti všem?

Musím se spoléhat na chování ostatních, abych se cítil/a bezpečně?

Potřebujeme společenský konsenzus, který by stanovil určité hodnoty, například ohleduplnost a solidaritu?

Potřebujeme sociální rámec?

Chci společnost, ve které se každý stará především sám o sebe a jedná tak, aby podle svého subjektivního názoru dosáhl toho nejlepšího pro sebe?

Potřebujeme individualizovanou společnost, ve které každý dělá to, co považuje za správné?

Potřebujeme silnou sociální soudržnost, zejména v době krize?